ROZHOVOR PRO MAGAZÍN CZECH COOL TRADE
Ing. David Kiša poskytl magazínu Czech Cool Trade rozhovor, kde se rozpovídal o minulosti, současnosti a budoucnosti nejen našeho dealerství.
Kompletní rozhovor si můžete přečíst níže nebo přímo v magazínu od strany 70
Davide, jaké jsou vaše sny do budoucna?
To je nyní docela těžké říci. Ten největší pracovní sen jsem si splnil, ale když nad tím přemýšlím, tak dalším velkým plánem je rozvíjet náš byznys týkající se veteránů, zejména Jaguar a Land Rover. Konkrétně jejich nákup, renovaci, servis a následný prodej. Do dnešního dne jsme realizovali již několik úspěšných renovací, přivezli ze zahraničí opravdu krásné kousky, včetně několika modelů legendárního Jaguar E-TYPE. Začínáme tedy logicky uvažovat, zda pro tyto historické vozy a vlastně i celou veteránskou činnost nenajdeme nějaké speciální místo. Ale o tom třeba někdy příště.
Dobře, zeptáme se zase za rok. Napadá mě, proč jste si vybral podnikat právě v automotive?
Obor automotive si vybral mě (směje se). V roce 2005 mi má kamarádka půjčila vůz Land Rover Discovery 3 – to je bylo vůbec poprvé, kdy jsem seděl ve velkém, pohodlném autě, které splňovalo mé požadavky a představy o svobodě za volantem. Ta stejná kamarádka mi pak zavolala, že se uvolnilo manažerské místo u tehdejšího soukromého importéra značek Jaguar a Land Rover v České republice. Nastoupil jsem tehdy na pobočku v Ostravě – soukromý importér měl totiž ve větších městech své vlastní prodejní zastoupení. Měl jsem zkušenosti z předchozího podnikání v módním průmyslu, z mezinárodního obchodu a také čistě korporátního byznysu v telekomunikacích. Tehdy to byl tedy jen další krok v kariéře, který ale nakonec určil mou další budoucnost. Po změně globálního vlastníka Jaguar Land Rover nastala i změna způsobu dovozu vozů do Česka, soukromý importér se jako mezičlánek zrušil a s tím i celá jeho prodejní síť. To byl rok 2008 a v roce 2009 jsem nového importéra požádal o to, zda bych nemohl v Ostravě Jaguar Land Rover nadále dělat. Licenci a důvěru jsme už jako B of B cars, dostali.
Vašemu segmentu se stabilně daří. Coby člověk pohybující se v tomto oboru, kde vidíte automobilovou dopravu za deset let?
Myslím si, že hodně bude záležet právě na segmentu. Prémiové, případně luxusní značky, kde patříme i my, budou mít stále svou klientelu. Je možné, že střední třída již nebude mít tolik možností si koupit vlastní auto, a proto možná budou využívat více služeb sdílení – osobně ale vůbec netuším, zda je tento obchodní model vůbec životaschopný. Jediné, co nyní vím, je, že klienta našeho segmentu sdílet vozy nebude. Do hry určitě zasáhne autonomní řízení, vodíkové a jiné alternativní pohony, ale jinak je to opravdu věštění z křišťálové koule.
Například o prodeji vozů čistě přes internet nám říkali už někdy před 14 lety, měla to být otázka, z pohledu roku 2008, jen dalších několika málo let. No, ten trend nastupuje až nyní, a to velmi pozvolna, alespoň tedy u nás v Evropě.
Dalším silným ekologickým trendem budoucnosti je elektromobilita. Fandíte jí?
To, že se elektromobilita přímo spojuje s ekologií, je za mě velká komunikační chyba, která tomuto jinému způsobu pohonu zasadila, alespoň u nás, velmi těžkou „imidžovou“ ránu. Z mého pohledu by měla být elektromobilita výhradně komunikována jen jako další z alternativ k tradičním motorům, se všemi plusy i mínusy, které k ní patří. U nás platí jedno – kdo do našeho čistě elektrického Jaguaru sedne, ten je z vozu nadšený. Každý si pak jen musí určit, zda je pro jeho potřeby elektromobil vhodný, či nikoliv. Já jsem rozhodně příznivec plně elektrických i hybridních pohonných ústrojí.
Váš obor je nesmírně tvůrčí. Odkud čerpáte inspiraci?
Všude kolem. Z každé akce, kterou navštívím, každý časopis, který si prolistuju, každý e-mail, který mi přijde. Mám v tomto pohledu hlavu i mysl otevřenou. Takže když něco pokládám za zajímavé, uložím si to, vyfotím si to, nebo to rovnou přepošlu kolegům s dovětkem: „to je docela dobrý, mrkni na to“. Mí kolegové pak vědí, jak s takovou informací naložit.
To musí být radost mít takové kolegy. Co vás ještě na práci těší?
Obecně mi dělá radost, když se věci posouvají dopředu. Například zavádění nových procesů v naší klientské péči – ať už ze strany prodeje, nebo servisu. V týmu B of B cars si pojmenujeme problém či příležitost, navrhneme několik řešení, vybereme to nejlepší, určíme odpovědnosti, termíny. Pak, když daná věc je schopna se během pár týdnů dát do praxe, mám opravdu radost. Je to opravdu něco jiného, než jsem zažíval ve velkých korporacích.
Zavzpomínejte ještě dál: Jaké těžkosti jste museli v B of B Cars v průběhu let překonat?
S oblibou říkám, že v byznysu i v životě je to jako jízda na sinusoidě. Stoupáte i klesáte, tak to prostě chodí. Těžký byl určitě začátek v roce 2009, pár zaměstnanců, osobní záruky za podnikání, prostě všechno, nebo nic. Druhé období přišlo při stavbě našeho nového sídla, showroomu a servisu v jednom mezi roky 2015 a 2016, ty náklady a stres si asi každý dokáže představit. Byla to sázka na jednu kartu a absolutní důvěra v budoucnost Jaguar Land Rover. Ale ustáli jsme to, potkalo se to s výraznou produktovou ofenzivou výrobce, rozšířili jsme tým, museli nastavit novou hierarchii firmy, procesy a odpovědnosti.
Nemůžu opomenout těžké období od března 2020. Provozně jsme to ale nakonec zvládli, nepropouštěli jsme, nedělali zbrklé kroky a zachovali jsme naši zaměstnaneckou filozofii postavenou na dlouhodobé spokojenosti a loajalitě. Důsledky pandemie a dalších událostí budeme nadále pociťovat, každému je známá složitá situace u výroby nových vozů. Na druhou stranu to přineslo i změnu v nákupním chování, které přesně odpovídá základnímu vztahu poptávky i nabídky.
Stmelující filosofie je důležitá. Bez čeho byste se ještě v práci neobešel?
Víte, možná to bude znít jako fráze, ale jsou to právě „mí“ lidé. Dovolím si říct, že u nás dlouhodobě pracují jen ti, kteří prokázali dostatečnou kvalitu na to, aby mohli zastupovat značky Jaguar a Land Rover. U nás to není žádná one man show, kolegové mají v mnohých ohledech lepší znalosti i dovednosti než já, což je naprosto správné a pro rozvoj firmy potřebné.
Jaké další plány máte?
Přál bych si, aby do našeho byznysu našli cestu i mí synové. Abych jim mohl předat zkušenosti, časem také celou firmu. Ale to je zatím hodně vzdálené. Jinak to již není úplně o materiálních věcech, ale spíše o zážitcích. I s kolegy si chceme dělat radost, takže postupnými kroky budujeme náš vlastní závodní motorsportový tým, k dispozici máme nyní již dva námi upravené vozy Jaguar pro vytrvalostní závody. Různě po Evropě skupujeme veterány a youngtimery. Jinak řečeno – budujeme projekty, které rozšiřují náš základní byznys a poskytnou nám další obchodní i marketingové příležitosti.
Co vás v podnikání dokáže rozčílit?
Obecně mě štve lidská bezohlednost a hloupost. To, že čím dál tím méně platí podaná ruka či gentlemanská dohoda. Na druhou stranu si myslím, že v české společnosti roste počet lidí, kteří chtějí pomáhat druhým. Jde to vidět na různých sbírkách, které se pořádají ať už pravidelně, nebo jednorázově kvůli přírodním katastrofám, válce, pandemii. Naše firemní kultura je tak také nastavená a dle mého názoru by to tak měla mít každá úspěšná firma.
Pojďme spolu nahlédnout do Vašeho soukromí. Jak vypadá váš den od rána do večera?
Běžný pracovní den vypadá asi tak, že kolem šesté hodiny ranní vstávám, před sedmou jsem již v kanceláři, kde si u snídaně přečtu či se podívám na zprávy. Den je následně protkaný schůzkami, pravidelnými i operativními poradami s managementem, ale i běžnou administrativní prací. Kolem šesté večer opouštím budovu firmy, za deset minut jsem doma – rád pak nasednu na kolo či volím jinou fyzickou aktivitu. Některé dny jsem mimo kancelář, například na golfu, ale ten je pro mě pracovním nástrojem, nikoliv odpočinkovou aktivitou.
Když se řekne luxusní vůz, co bychom si měli vybavit?
Bude to jednoznačně ten pocit, když do něj sednete a projedete se v něm. Nejde to exaktně popsat, prostě cítíte, že to je ono, ale napadá mě třeba to ticho a pohodlí, které máte v našem Range Roveru. Vlastně nejedete, ale plujete. Taková luxusní jachta na kolech.
A závěrem: Co vás baví na autech?
Jednoznačně je to pocit svobody a dobrodružství. To, kdy cesta znamená cíl. Mám to tak už od dětství, často si při svých cestách vzpomenu, jak jsme jezdívali na dovolenou ve Škodovce 120, vyjížděli jsme se zapadajícím sluncem a na místo přijížděli s rozbřeskem.
A taky mě baví to, že hodně zákazníků si k nám přichází splnit jeden ze svých životních materiálních snů. Dá se říci, že k nám na showroom přijíždí stroj, ale z předávací místnosti již odjíždí s klientem nový člen rodiny, o kterého bude dobře postaráno. A to je na autech krásné.
